Pěstování zeleniny bez použití chemie

Uvažujete o pěstování zeleniny bez použití chemie? Není to snadné a první pokus může skončit neúspěchem. Pěstování bio zeleniny a ovoce má svá pravidlaprevence a agrotechniky. Nepředstavujte si, že jen nebudete proti škůdcům stříkat. S takovou žádné plody nesklidíte a škůdci se na vaši zahrádku doslova slétnou. Vysvětlíme si zásady bio-pěstování a chyby, kterých byste se měli vyvarovat.

Bio pěstování je stručně řečeno pěstování bez použití chemických prostředků. Četné studie dokazují, že má vyšší obsah minerálních látek, antioxidantů, vlákniny i vitaminů.

Co je však hlavní, neobsahuje žádná rezidua pesticidů. Pesticidy jsou v konvenčně pěstované produkci vždy přítomny. Ze zákona sice nesmí přesahovat určité limity, ale stopová množství tam jsou přítomna téměř vždy. Sílí obavy že i tato malá množství mohou negativně ovlivňovat citlivý hormonální systém jako tzv. endokrinní disruptory.

Práce a používání pesticidů nese další rizika. Tyto jedovaté látky si zahrádkáři často předmíchávají ve zbytečně velkém množství, zbytky pak vylévají a dochází tím ke kontaminaci životního prostředí a vod. Hrozí riziko potřísnění nebo otrav při práci. Mnoho účinných látek z těchto prostředků má pověst velmi jedovatých látek či dokonce mutagenů. Konečně, existuje riziko otrav domácích zvířat a v krajním případě i dětí z důvodu při nepozornosti.

Z vlastní zahrádky a pro naše děti chceme to nejlepší a bio zahrádka nám dává možnost vypěstovat si ovoce a zeleninu skutečně zdravou.

Biologická ochrana a biopesticidy

Co je biologická ochrana a biopesticidy? Biopesticidy jsou přípravky určené k biologické ochraně rostlin. Biopesticidy se dělí na mikrobiální a biochemické.

Mikrobiální přípravky obsahují mikroorganismy, viry, bakterie, houby a jim podobné organismy. Příkladem takového preparátu je například Polyversum - chytrá houba.

Biochemické přípravky, obsahují přirozeně se vyskytující látky, které působí proti škodlivým organismům, aniž by byly toxické pro necílové organismy. Tyto látky jsou např. feromony, rostlinné extrakty, nebo živočišné produkty. Na rozdíl od tzv. konvenčních pesticidů, které obsahují syntetické chemické látky, nejsou biopesticidy škodlivé pro člověka, domácí zvířata, necílové organismy, užitečný hmyz a nezanechávají škodlivá rezidua v půdě ani nepředstavují riziko pro konzumenty. Jejich účinnost je ověřená a jejich aplikace jednoduchá.

Základem úspěchu je prevence 

Rostliny musí mít podmínky, které jim vyhovují. Zvýší to výrazně jejich kondici a vitalitu. Rostliny, které mají rády světlo, nebudou dobře růst ve stínu a naopak. Na nevhodném stanovišti bude narušena i jejich přirozená obranyschopnost. Rostliny oslabíte i zálivkou v poledním žáru, dlouhodobým přemokřením či suchem. Důležitá je rozmanitost a vyváženost rostlin, taková poskytne útočiště přirozeným nepřátelům, podpoří žížaly nebo slunéčka sedmitečná, jež se živí mšicemi. Jedna larva slunéčka sedmitečného zkonzumuje během svého vývoje až přes 600 mšic

Monokultury (tvořené jednou plodinou) jednostranně vyčerpávají půdu a poskytují ideální prostředí pro choroby a škůdce. Zvolte vhodné kombinace plodin dle vzájemných vztahů a nároků na živiny. Většina plodin špatně snáší pěstování na stejném místě další rok nebo i více let. Je to zejména česnek, brukvovitá zelenina, mrkev, cibule, rajčata a brambory. Pamatujte na střídání a pište si plán záhonů do deníku.

Živiny 

Každá zelenina čerpá při růstu z půdy živiny, které spolu s ní sklidíte a sníte. Rostliny díky procesu fotosyntézy umí živiny vytvořit ze světla, vody a půdních minerálních prvků. My lidé a živočichové tuto schopnost nemáme a umíme tak pouze přeměňovat organické živiny které získáváme z rostlinné stravy, nebo zprostředkovaně z masa zvířat.

Pro půdu a rostliny jsou velmi důležité žížaly. Kypří ji, recyklují bioodpad, vyrábí kvalitní hnojivo, a to vše zcela bezplatně. Zajímavý je nový vynález domácího vermikompostéru. Dobře vypadá, navíc z něj získáme žížalí čaj, který je pro zahrádku perfektním hnojivem.

Živiny můžete do půdy dodat především kvalitním kompostem. Ten má nejvyváženější bilanci organických látek a živin, navíc ekologicky zpracovává posklizňové zbytky. Ve správné biozahradě nemůže dobře udržovaný kompost chybět. Další variantou jsou organická hnojiva jako hnůj. Nezapomeňte, že nikdy nemůže být čerstvý, došlo by k popálení rostlin. Dobrý je i zkvašený slepičí kompost, v poměru 1:10 s vodou.

Poměrně málo využívanou, ale užitečnou metodou je zelené hnojení. Hodí se k němu zejména mladé luskoviny (například hrách, vikev, fazole), protože hlízkové bakterie na jejich kořenech umí fixovat dusík. Přímo ze vzduchu ho ukládají do půdy. Další možností jsou organická hnojiva. Ta, která jsou v současné době na trhu obsahují navíc celou řadu látek a výtažků a přispívají ke zvýšení zdraví rostlin. Hnojiva vhodná pro biozahrady bez přidané chemie naleznete zde.

Co s plevelem? 

Záhon zeleniny je vlastně ekosystém v raném stádiu sukcese (rychlém sledu změn v důsledku lítého konkurenčního boje), v němž bují převážně jednoleté plevele (pěťour, merlík, kokoška). Jejich hlavním cílem je vytvořit co nejvíce semen. Tomu, pokud možno zabraňte, neboť semena zůstávají klíčivá i několik let.

Tomu je zapotřebí zabránit, jinak budete v příštím roce bojovat s daleko větší invazí. Nejdůležitější ochranou proti plevelům je pletí. Často pomáhá i kypření, při němž narušujeme kořeny rostlin a zabraňujeme v jejich růstu.

Rozšíření plevelných rostlin významně omezíte mulčovací netkanou textilií. Možné je také mulčování kůrou, odřezky z větví z domácího mulčovače nebo mulčování posekanou trávou. Mulčujte, když jsou rostliny už větší, u mladých rostlin stačí pletí. Dostatečná hustota porostu je další významný prvek pomáhající omezit plevele. Nechte volná místa porůst nízkými rostlinami, například bylinkami. Zvyšujete tak druhovou pestrost a tím podporuje výskyt žádoucích organismů.

Metody ochrany proti škůdcům a chorobám

Vybírejte odolné odrůdy, tolerantní (snesou určitou chorobu), nebo rezistentní (zcela imunní vůči chorobě). Využívejte znalostí životního cyklu chorob a škůdců. K monitorování vln škůdců, molů nebo třásněnek se hodí lapače a lepové desky. Velký výběr lapačů za dobré ceny naleznete zde.

Nezapomeňte na mulčovací netkanou textilii při založení porostu jahodníku, výrazně omezíte výskyt plísně šedé i plevele. Při pěstování jahod je dobré mezi hrůbky stlát slámu. Plody pak leží v suché slámě a neplesniví. Od toho se také jahodám říká anglicky strawberries (=slámové bobulky).

Kombinacemi určitých druhů zeleniny potlačíte některé choroby a škůdce. Například při společném pěstování mrkve a cibule je škůdce mrkve pochmurnatka mrkvová odpuzována silicemi cibule a mrkev zase odpuzuje květilku cibulovou. Do blízkosti záhonů sázejte aromatické byliny, jako je saturejka, levandule nebo tymián. Odpuzují některé škůdce. Používejte mechanickou ochranu.

Náletu bělásků na brokolici a kapustu nebo dřepčíků na ředkvičky zabráníte bílou krycí netkanou textilií, která navíc zeleninu rychlí a chrání proti chladu. Aromatické rostliny, jako jsou cibuloviny a bylinky většinu škůdců odpuzují a chrání tak i rostliny ve svém okolí.

Důležité jsou preventivní postřiky. Proti houbám je významným prostředkem preparát na bázi chytré houby POLYVERSUM, který koupíte zde. Je ekologický a působí preventivně. Při aplikaci mějte na paměti, že postřiky v bioochraně jsou velmi účinné, ale působí preventivně. Je nutno je tedy aplikovat přesně podle předepsaného rozvrhu a to mnohdy před invazí škůdce nebo choroby. Pokud již choroba propukne, je na aplikaci často pozdě. Prostudujte si ke každému přípravku leták.

Na požerové a savé škůdce výborně působí Neem Azal nebo Rock Effect. Oba přípravky jsou výtažky z rostlin. Neem Azal je výtažek z kůry stromů. Jeho používání v zemědělství má velmi dlouhou tradici používání v Indii, kde na chemické prostředky velkých firem chyběly peníze. Působí i v případě napadení, po postřiku těmito přípravky mšice rostlinu rychle opustí.

Problémem zahrádek jsou slimáci. Požerové jedy, které se používají fungují dobře nejsou pro biozahrádku vhodné, jelikož obsahují chemické látky které jsou jedovaté i pro necílové organismy jako slepice i domácí mazlíčky. Po použití těchto prostředků na zahradě zůstávají tlející těla mrtvých slimáků a kazí estetický dojem. Proti slimákům je nezastupitelný mechanický sběr. Přestože to zní krutě, slimáky je možno napichovat na jehlici nebo sbírat do kýble s vodou. Existuje několik ekologických přípravků na bázi sloučenin obyčejného železa, nejznámějším je Ferramol od firmy Neudorf. V obchodech je nabídka výrobků i jiných firem, které se liší pouze cenou, například zde. Účinek mají v podstatě stejný. Kromě toho, že jsou netoxické je jejich výhodou, že slimáci zalezou do děr a umírají v zemi. Stanou se tak hnojivem a nekazí pohled na zahradu.

Přes všechna opatření se škůdci i choroby na bio zelenině objeví. Monitorujte pečlivě škůdce nejdříve jejich mechanický sběr a včasné odstraňování prvních napadených listů, plodů či celých rostlin. Než se rozhodnete zasáhnout v případě škůdců, zvažte, jestli míra napadení překročila práh škodlivosti. U plísní aplikujte přípravky na bázi přesličky nebo chytré houby POLYVERSUM naopak preventivně podle časového plánu. Většina těchto přípravků nevyžaduje ochrannou lhůtu.

Obraťte se na profesionály, tým kolem e-shopu www.osetreno.cz je připraven zodpovědět vaše dotazy.